„Víno je mezi nápoji nejušlechtilejší, mezi léky nejchutnější, mezi pokrmy nejpříjemnější.“

řekl kdysi řecký filosof a životopisec Plutarchos a nám nezbývá, než konstatovat, že jeho slova ani po staletích neztratila nic ze své aktuálnosti.

Vinná réva patří mezi nejstarší kulturní plodiny. Nálezy ze střední Asie datují pěstování vína již do 4. tisíciletí před naším letopočtem, odtud se pak postupně šířilo do Egypta, Sýrie, Babylónie, Číny, Řecka a dalších oblastí. Semena vinné révy byla nalezena v egyptských hrobkách starých 5000 let, první záznamy o lisování šťávy z hroznů v Egyptě jsou datovány kolem roku 2400 př.n.l. Předpokládá se, že v Evropě rozšířili pěstování vinné révy Římané, postupně se objevuje ve Španělsku, Portugalsku, Francii a Německu, odkud se poté dostala i do Čech a na Moravu.

Na našem území se v současné době rozkládá 11 155 ha vinic, roční produkce hroznů se pohybuje mezi 55 a 80 tisíci tun. Naše klimatické podmínky přejí spíše bílému vínu, odrůdami bílých vín je osázeno 74% plochy vinic. Nejrozšířenějšími sortami u nás je Veltlínské zelené, Müller Thurgau a Ryzlink vlašský, z červených odrůd pak Svatovavřinecké a Frankovka.

Trochu k výrobě

Révové víno je nápoj vyrobený alkoholovým kvašením rmutu (směsi šťávy a rozdrcených bobulí) nebo moštu (vylisované šťávy) z hroznů vinné révy. Zatímco při výrobě bílých vín se rmut zpravidla ihned lisuje a celý proces kvašení probíhá v kvasných nádobách, při výrobě červeného vína se rmut nechává prokvasit spolu se slupkami, které důsledkem kvašení uvolňují potřebné barvivo a třísloviny, teprve poté se lisuje. Po hlavním kvašení může následovat ještě tzv. jablečno-mléčná fermentace, při níž dochází k přeměně hrubé kyseliny jablečné na hladší kyselinu mléčnou. V poslední letech velmi vzrostla obliba vín růžových. Při výrobě růžového vína se rmut modrých odrůd nechává naležet jen několik hodin, přičemž dojde jen k částečné extrakci červených barviv. Ihned poté se lisuje a dále zpracovává jako bílé víno.

V průběhu kvašení dochází k přeměně cukru na alkohol. V závislosti na obsahu zbytkového (nepřeměněného) cukru dělíme vína na suchá, obsahující max. 4g/l zbytkového cukru, polosuchá s obsahem 4-12 g/l zbytkového cukru, polosladká, obsahující zbytkový cukr v rozmezí 12-45 g/l a vína sladká, která obsahují více než 45 g/l zbytkového cukru.

Trochu k pojmům

Za svoji různorodost vděčí víno nejen odrůdě, ale i poloze vinice, složení půdy, kvalitě a vyzrálosti hroznů a způsobu jejich zpracování.

Stolní víno

Zdravé harmonické víno, odpovídající jakostním předpisům pro révová vína, ale bez zvláštních typických znaků vín jakostních, s nízkým obsahem extraktivních a buketních látek. Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 11° přírodní cukernatosti a zpravidla bývá doslazováno řepným cukrem. Stolní víno nesmí být označeno názvem odrůdy, vinařské oblasti ani ročníkem.

Zemské víno

Stolní víno může být označeno názvem Zemské víno v případě, že bylo vyrobeno z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno a zároveň nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos na vinici. Hrozny musí dosáhnout alespoň 14° přírodní cukernatosti.

Jakostní víno

Víno z hroznů moštových odrůd, které byly sklizeny ve stejné vinařské oblasti, v jaké bylo víno vyrobeno. Přírodní cukernatost hroznů musí dosáhnout nejméně 15° a mošt může být doslazen řepným cukrem. Jakostní víno musí být označeno názvem oblasti, ve které bylo vyrobeno.

• jakostní víno odrůdové musí obsahovat minimálně 85% vína jedné odrůdy
• jakostní víno známkové může označovat víno vyrobené z jedné odrůdy a pojmenované vlastním obchodním názvem výrobce, častěji však označuje směs maximálně tří odrůd jakostních vín smíšených podle předem dané receptury, což dává vinaři možnost využít specifických vlastností jednotlivých odrůd a sestavit harmonický celek. Takové víno, vyrobené scelováním odrůd bývá dnes častěji označováno jako cuvée (kupáž).

Jakostní víno s přívlastkem

Vyrábí se z hroznů moštových odrůd, které dosáhly minimálně 19° přírodní cukernatosti a nesmí být doslazeno řepným cukrem. Víno musí být vyrobeno ve stejné oblasti, v jaké byly sklizeny hrozny, zároveň nesmí být překročen hektarový výnos na vinici, smí být vyrobeno smíšením maximálně tří odrůd, přičemž musí obsahovat minimálně 85% vína z hlavní odrůdy uvedené na obalu. Kromě síry nesmí být použito žádné chemické konzervace. Víno s přívlastkem musí být označeno názvem vinařské oblasti, vinařské obce a rokem sklizně hroznů.

* Kabinet

Jakostní víno s přívlastkem Kabinet se vyrábí z hroznů, které dosáhly minimálně 19° přírodní cukernatosti

* Pozdní sběr

Jakostní víno s přívlastkem Pozdní sběr je vyrobeno z hroznů, které dosáhly minimálně 21° přírodní cukernatosti

* Výběr z hroznů

Jakostní víno s přívlastkem Výběr z hroznů je vyrobeno z hroznů, které dosáhly minimálně 24° přírodní cukernatosti. Většinou vína s vyšším obsahem alkoholu, vhodná k archivaci.

* Výběr z bobulí

Jakostní víno s přívlastkem Výběr z bobulí je vyrobeno z hroznů, které dosáhly minimálně 27° přírodní cukernatosti. Plná, vysoce aromatická vína, vyrobená z hroznů s vysokou koncentrací hroznové šťávy.

* Výběr z cibéb (Botrytický výběr)

Víno vyrobené z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou, nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly nejméně 32° přírodní cukernatosti. Víno syté barvy, plné chutě a medové vůně.

* Ledové víno

Vyrábí se z hroznů sklizených při teplotách -7°C a nižších, které po dobu sklizně i zpracování zůstávají zmraženy. Získaný mošt musí vykazovat minimálně 27° přírodní cukernatosti. Nezapomenutelné, lahodně sladké víno ke slavnostním příležitostem.

* Slámové víno

Vyrábí se z pečlivě vybraných, nejvyzrálejších hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo zavěšeny ve větraném prostoru po dobu minimálně tří měsíců, většinou však až do jara, kdy se celé, nerozdrcené lisují. Po celou dobu skladování dochází k odpařování vody, takže bobule jsou v závěru podobné rozinkám. Přírodní cukernatost moštu musí dosahovat minimálně 27°.

Ročníkové víno

Víno pocházející z hroznů sklizených v určitém, zpravidla dobře hodnoceném roce.

Mešní víno

Víno vyrobené podle pravidel křesťanských církví, zpravidla také za dozoru nebo s požehnáním církevních hodnostářů.

Košer víno

Na výrobě tohoto vína se smějí podílet pouze zbožní Židé, vyrábí se za striktního rabínského dozoru a musí být osobně schváleno rabínem z Izraele. Víno nesmí přijít do styku s žádnými živočišnými produkty.

Panenské víno

Víno pocházející z první sklizně nově založené vinice, což zpravidla bývá ve třetím roce po výsadbě révy. Vína bývají svěží a lehká s jinými aromatickými tóny než mají pozdější úrody.

Burčák

Částečně prokvašený hroznový mošt, v podstatě meziprodukt při výrobě vína. Obsahuje alespoň 40% nezkvašených cukrů, mívá zpravidla kolem 6% alkoholu a v živých kvasinkách vysoké množství vitamínů skupiny B.

Mladé víno

Víno sklizené a vyrobené v tomtéž roce, ve kterém je nabízeno ke konečné spotřebě.

Svatomartinské víno

Mladé víno, prodávané od 11. listopadu. Může být vyrobeno z odrůd Veltlínské červené rané, Müller Thurgau, Modrý Portugal nebo Svatovavřinecké. Podle tradice by mělo být vypito nejpozději do Vánoc.

Archivní víno

Víno, které je nabízeno ke konečné spotřebě nejdříve po třech či více letech od sklizně hroznů.

Likérové víno

Víno se zvýšeným obsahem alkoholu v rozmezí 15 – 22% objemu, vyrobené z částečně zkvašeného hroznového moštu nebo vína, či směsi zkvašeného moštu a vína nebo získané dolihováním, např. přidáním vínovice. Toto víno podléhá spotřební dani.

Klaret

Bílá vína získaná přímým lisováním z modrých hroznů bez odzrňování a drcení bobulí, čímž se docílí nízkého obsahu tříslovin. Pojmem „růžové klaret“ jsou označována vína vyrobená z odzrněných a drcených modrých hroznů, které se nechají jen velmi krátce naležet.

Barrique

Názvem Barrique jsou označovány dubové sudy o obsahu 225 litrů, jejichž vnitřní povrch je speciálně vypálen. K výrobě vína může být takový sud použit maximálně 3x. Označení Barrique na etiketě vína znamená, že víno zrálo v sudu Barrique minimálně po dobu 3 měsíců. Během zrání se ze dřeva sudu do vína dostávají látky, které ovlivňují jeho chuť i aroma. V závislosti na stupni vypálení sudu je z vína cítit vůně dřeva, vanilky, kávy, čokolády až karamelu.

Sur lie

Označuje bílá vína s jemnou vůní po kvasnicích. Úprava vína Sur lie (ležení na kvasnicích) bývá používána u mladých bílých vín k částečnému odbourání kyseliny jablečné.

V.O.C – víno originální certifikace

Označení pro víno z menšího území než podoblast, nějakým způsobem typické pro danou oblast a odrůdu či specifických vlastností, objevujících se pouze v tomto území. Víno musí odpovídat minimálně požadavkům stanoveným pro jakostní vína, jejich zatřiďování do kategorie provádí sdružení vinařů, jehož členem musí být příslušný vinař, který víno vyrábí.

nahoru